Jak jsem našla smysl v práci po mateřské dovolené

Když se blížil konec mé mateřské dovolené, rozhodla jsem se začít pracovat na minimální úvazek, abych se postupně aklimatizovala zpět do pracovního režimu. Zkušenější kamarádky mi radily, že je potřeba zvykat si znovu na normální život mezi dospělými lidmi postupně. Přimět hlavu po třech letech bez jakýchkoliv intelektuálních podnětů, aby začala fungovat normálně, je zkrátka oříšek. 

Svou práci jsem před těhotenstvím vždy měla více méně ráda. Nebo mi alespoň nevadila. Po návratu jsem ale najednou cítila, že už mě nenaplňuje jako dřív. Myslela jsem, že ty pocitu jsou normální po rodičovské dovolené, nebo že to způsobuje stres z toho, jak se snažím skloubit konec rodičovské a starání se o dítě s pracovním životem. Doufala jsem, že až naše dítě nastoupí do školky a já budu mít na práci více času, opadne ze mě stres a najdu ve své práci znovu smysl.

Jenže realita byla jiná. Pocity nezmizely a k tomu se začaly nabalovat další pracovní problémy. Můj zaměstnavatel nebyl tak vstřícný, jak jsem doufala. Když jsem se po rodičovské dovolené rozhodla zvýšit úvazek na tříčtvrteční, setkala jsem se s odporem. Navíc jsem byla neustále ve stresu, kdykoliv bylo dítě nemocné a já s ním musela zůstat doma, protože jsem v práci cítila, že můj zaměstnavatel nevidí rád, když si každou chvíli beru paragraf. 

Problém se vyřešil víceméně sám, když jsem nedlouho po nástupu do práce znovu otěhotněla, rozhodla jsem se, že problémy v práci nebudu řešit a jednoduše je nějak přetrpím do další rodičovské.

Během druhé rodičovské jsem se začala setkávat s příběhy jiných žen, které se podobaly tomu mému. Během mateřské dovolené se jim změnil životní styl i hodnoty. Na rozdíl ode mě ale měly odvahu na změnu. 

Čím víc jsem poslouchala podcasty o ženách, které během mateřské naprosto překopaly svůj život včetně práce, tím víc jsem byla inspirovaná ke změně. Samozřejmě rozhodnutí nepřišlo ze dne na den. Nejsem člověk, který by se rád pouštěl do neznáma, ale věděla jsem, že do původního zaměstnání se už zkrátka vrátit nechci. 

Během druhé mateřské jsem se ve volných chvílích začala věnovat sebevzdělávání a objevování nových možností. Nakonec jsem si udělala rekvalifikační kurz a našla si částečnou práci v úplně novém oboru. Zároveň jsem si dala záležet na tom, aby nová práce byla dostatečně flexibilní a aby zaměstnavatel byl dostatečně vstřícný a chápavý. Moje děti zkrátka musely zůstat prioritou. A to se mi podařilo.

Ano, měla jsem štěstí, že se mi podařilo objevit obor, který mě dnes baví a naplňuje, a že jsem našla zaměstnání, ve kterém šéf chápe mé priority. Ale kdybych se neodhodlala ke změně, nikdy bych na tyto příležitosti nenarazila. 

Moje zkušenost mě naučila, že s příchodem dítěte se změní nejen váš život, ale i vaše hodnoty. Není proto potřeba setrvávat v zajetých kolejích, pokud vám to už nevyhovuje. Někdy je třeba zariskovat a vyjít ze své komfortní zóny, protože to může přinést nečekané štěstí.