Příprava na maturitu mé starší dcery

Ahoj maminky,

Minule jsem vám psala o tom, jak jsem těžce nesla přípravu na přijímací zkoušky mé mladší dcery Kristýny. Letos mě čeká výzva u mé druhé dcery, Anety, prozměnu maturitní zkouška. Tam mám zase jiné pocity. Ačkoliv to jsou sestry, jsou to někdy jako dvě zcela odlišné osoby.

Aneta je hrozně moc svědomitá studentka. Což by mi spousta rodičů řekla, že je to jejich snem. Já s nimi do jisté míry souhlasím, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Aneta je veliký introvert. Celé dny by nejraději trávila v pokojíku, který má společně s Kristýnou a jen se učila nebo něco četla. Ven ji člověk dostane jen tehdy, když musí do školy nebo se odhodlá jít se mnou na nákup potravin. Maturita se tak zdá jako věc, kterou Aneta zvládne levou zadní. A jistě i přijímačky na univerzitu. Dělá mi ale starost její společenský život. Je to velký samotář.

Aneta mi navíc sdělila, že mi vybranou univerzitu sdělí až ve chvíli, kdy sama odešle přihlášku. S ní naopak jakákoliv domluva je zbytečná. Přesně ví, co chce. Jen mě mrzí, že ani nemá potřebu se mě zeptat, co si o tom myslím. Je jako solitér. Když jsme řešili, kam si dá přihlášku na střední školu naše Kristýna, Aneta se nikdy diskuzí neúčastnila a jen pronesla, že „je to ztráta času, že to snad Kristýna ví sama“.

Tak nevím, jak to s tou naší Anetou dopadne. Na jednu stranu věřím, že půjde do školy v Praze a nebude mít zájem o samostatný život v jiném městě. Tak mi aspoň zůstane doma. Protože je mi víc než jasné, že kdyby studovala v jiném městě, člověk by o ní vůbec nic nevěděl. Vím, že se o sebe dokáže postarat, mrzí mě ale, do své bubliny nikoho vpustit nehodlá. A to mi dělá vrásky.